Angela (Podzim v Barceloně)

Angela

Živé sochy v centru města

Němá gesta, úsměv mě stál pakatel

Od moře sem vítr chodil

Jen co lodě vyprovodil

Někdo zpíval tichou píseň

O smutku a o naději

V přístavu mé vzpomínky

Jako kotvy rezavějí

Nad ulicí mlha mléčná

V třetím patře bydlí slečna Angela

Taky kdysi byla živá

A teď ji baví z okna plivat

Sladkým jedem v hořké slině

Dobře míří, ve vteřině

Vidí, koho trefí

Koho jenom o fous mine

Šílená prý není

Prý pro své chování

Má dobré zdůvodnění

Prý nejlíp ona ví

Jak život unaví

Už celé roky je

Na umření

Sochy na čaj před kiosek

Slezou se, když nehýbou se obchody

Říkají si na zápraží

Co by chtěly všechno zažít

Tady už to dávno znají

Kam se jinam podívají

Co je čeká, co je mine

Co jim život tají

A Angela už všude byla

Jak jim z okna namluvila mnohokrát

Paříž, Londýn, Berlín, Praha

Vzpomíná, když poprchává

V Turíně i na Měsíci

Z patra křičí celá zplihlá

Že už, ježišmarjá

Všude na někoho plivla

Šílená však není

Pro sny a pro touhy

Má celkem pochopení

A věčně v pyžamu

A v bílém županu

Je jako anděl

Nesmířených

Kdysi jsem tam vážně byla

Anděla mě netrefila o kousek

O smutku a o naději

Tu píseň mám nejraději

Barcelonou tichým hlasem

Jako racek prolétla se

A já už ji, ježišmarjá

Neuslyším zase

Šílená Anděla není, ne

Každému nadává

S citovým zabarvením

Jen někdy únava

Už nad ní vyhrává

Kdy někdo z vás to

Veme po ní?

Kdy někdo z vás to

Veme po ní?

Kdy někdo z nás to

Veme po ní?

cd: Hotel v tiché ulici (2012)